Výprava Paraziti

pátek 26. 11. - neděle 28. 11. 2021

Díky, že můžeme!

"Díky že můžeme", tak zněla motivace výpravy Parazitů a Exotů. Všichni máme spoustu věcí, za které můžeme být vděční a na téhle výpravě jsme věnovali čas tomu, abychom si tyto věci uvědomili. Už jen to, že jsme na výpravu mohli odjet, vzhledem k současné situaci, je důvod k vděčnosti. 

V pátek u klubovny jsme dobalili všechno jídlo a vyrazili vlakem na hlavní nádraží a odtud do Uherského Hradiště na chatu TOM. Celkem nás bylo 13 dětí (8 Parazitů a 5 Exotů) a 2 vedoucí. Hned na nádraží v Uherském Hradišti nás čekal první úkol, kdy se měly děti dostat na základnu. K tomu jim pomohla sada šifer, která je vedla přes Uherské Hradiště až k naší chatě. Zpočátku děti bloudily, ale postupně přišly na správný systém a zdárně dorazily do cíle. Text na šifrách dětem připomenul události Sametové revoluce, která zapříčinila pád Komunismu. 

Ráno proběhlo společné čištění zubů. Každý sám to zvládá snadno, ale když máš vyčistit zuby kamarádovi, tak už to tak snadné není (hlavně proto, že se kamarád furt směje). Ve vaření jsme se poctivě střídali, kdy každé jídlo měl na starost někdo jiný. Palačinky na snídaní nám připravily Nela s Kristýnkou. Špagety k obědu Ondra St. a Ondra Sv. a tortilly k večeři Marťa, Míša a Adam. Ještě před obědem jsme zostřily naše smysly. Bez zraku se čich zlepšuje, proto děti po slepu zkoušely uhádnout různé vůně. Pak jsme vyrazili na finále mistrovství světa ve slepeckém fotbale. Týmy FC Liverpool a FC Arsenal se ve strhujícím finále utkaly o titul mistra světa. Koučové týmu svůj tým naváděli a balón s rolničkou pomáhal k identifikaci pohybu míče. Po vyrovnaném zápasu si všichni mohli říct, že jsou vděční, že mají v pořádku zrak. 

Odpoledne jsme se společně ponořili do příběhu Heleny Kellerové. Tato žena se narodila koncem 19 století a od dvacátého měsíce svého života byla zcela slepá a hluchá. Přesto se naučila poznávat věci okolo sebe a také mluvit. Nakonec vystudovala prestižní dívčí gymnázium v Cambridge a poté literaturu a dějepis na Harvardské univerzitě v Bostonu. Naučila se hovořit. Kromě angličtiny ještě plynně německy, francouzsky a latinsky. Tento strhující příběh děti prožívaly s ní. 

Večer, přes protesty všech dětí, jsme si sbalili spacáky, batohy a teplé oblečení a vydali se do lesa. Rozkaz zněl jasně - jde se přespat do přírody. Vzhledem k nízkým teplotám děti vypadaly dost vyděšeně. Vydali jsme se na pochod směrem k rozhledně. Součástí této strastiplné cesty byla různá postižení, která děti postupně získávaly. Tato postižení si mohly navzájem léčit, ale nebylo to nijak snadné. Třeba Adam trpěl posedlostí minulostí a téměř polovinu cesty šel pozpátku, než mu ostatní pomohli. Matěj kvůli zmrzačení nemohl nést svůj batoh a Nela zase kvůli demenci komunikovala pouze mimikou a citoslovci. Nakonec se nám podařilo všechny rány osudu napravit a uzdravit a vyléčení jsme se vrátili zpátky na základnu. Díky že můžeme spát v teple a v posteli! několikrát zaznělo. 

Nedělní ráno už bylo poklidné. Po vydatné snídani jsme vyřešili dilema, komu dát zázračný lék na AIDS. I přes neúplné informace se nakonec všechny týmy shodly a nás už pak čekal jen svačina, úklid chaty a cesta domů. Na svačinu jsme měli jogurt a ve dvojicích jsme se navzájem krmili. S jogurtem na bradě a na kalhotách byli všichni vděční, že se můžou normálně krmit sami.

Aby toho nebylo málo, tak při úklidu chaty jsme zvládli rozbít kryt na světlo, takže došlo i na zametání střepů. No a na závěr jsme došli na špatné nádraží, takže nám ujel vlak do Brna. Proto jsme museli přejít k jinému nádraží a jet o hodinu později. Všechno jsme ale nakonec zvládli a vrátili se v pořádku domů. Díky všem účastníkům za skvělý víkend!

Paraziti

Adam Karásek
Matěj Zemeš
Marek Milichovský
Míša Kunovský
Vendy Slívová
Marťa Bulant
Ondra Střecha
Marek Tužička

Exoti

Marek Svadbík
Ondra Svadbík
Nela Gazdová
Kiki Bicanová
Verča Slámová

Vedoucí

Peťka a Jiřík

Jirka